Úvod
Myslivost
Psí kamarád
Na toulkách
Objektivem
Ptáci-druhy
Savci-druhy
Encyklopedie
Lovečtí psi
Moderní zbraně
Historické zbraně
Památky
Kuchařka
Abeceda
Zvyky a pověry
Příroda ve verších
Vaše příspěvky
Odkazy
 
PŘÍRODA VE VERŠÍCH

ZELENÉ JEHLIČÍ
MÉ PÍSNĚ
TŘI BŘÍZY
MLADÝ LES
LÉTO
HÁJOVNA V ZIMĚ
MEZI STRÁNĚMI
HÁJ SETMĚL
VŘES
POHLED ZPĚT

Heineke F.J.:
VŘES

Já s písní na rtech lesem kráčel,
vřes jen viděl kolem kvésti -
tvítí lesa - oku ladné,
skromné, jak mé chudé štěstí.

Mé štěstí chudé, celé moje,
jest duše poklid, vzácný květ!
Nežádám více pro své srdce,
jen ideálů plný svět!

Mně pohled v modrou dáli stačí,
ve klenbu smrků dumavou -
jen pohled v tichou lesní tůni,
kam shroužím celou duši svou.

Nuž, v jeseň žití svého vplétám
si prostý kvítek vřesu jen -
svůj žil jsem život zcela prostě,
byl osudem vždy spokojen.

Ze světa toulek ponesu si,
snad kytici jen vřesu zas -
však nelkám, ani nežaluji,
jsem ctitelem jen prostých krás!