Úvod
Myslivost
Psí kamarád
Na toulkách
Objektivem
Ptáci-druhy
Savci-druhy
Encyklopedie
Lovečtí psi
Moderní zbraně
Historické zbraně
Památky
Kuchařka
Abeceda
Zvyky a pověry
Příroda ve verších
Vaše příspěvky
Odkazy
 

ZVÍŘATA V LIDOVÉM PODÁNÍ A POVĚRÁCH

(B. Moravec: "HÁJ" - ústřední časopis pro lesníky, myslivce, lovce a přátele přírody r.1921 a 1922)
* ÚVOD * NETOPÝR * JEŽEK
* KRTEK * ZAJÍC * KOČKA
* PES * LIŠKA * VLK
* KUNA * JEZEVEC * DOBYTEK
* JELEN * SOVA * ŽLUNA
* DATEL * KUKAČKA * VLAŠTOVKA
* LELEK * STŘÍZLÍK * KRÁLÍČEK
* BĚLOŘIT * ČERVENKA * SKŘIVAN
* CHOCHOLOUŠ * STRNAD * STEHLÍK
* BRKOSLAV * VRÁNA * SOJKA
* STRAKA * SLEPICE * ČEJKA
* VOLAVKA * ČÁP * KACHNA
* HUSA * ŽÁBA * JEŠTĚRKA
* HAD * MRAVENCI * ZÁVĚR

Sova
Sovy jsou lidu odporny. Tajemný jejich noční způsob života byl příčinou, že se jich užívalo k různým kouzlům. Ze starých pověr udrželo se jich mnoho na naše časy. Nejznámější je pověra o sýčkovi, že usedá na chalupu, v níž má někdo umříti a volá: "Půjď! Půjď!" Jako proroka smrti lid tedy sýčka nenávidí. V mnohých krajinách panuje dosud pověra, že se lapená sova přibije (jako netolýr) živá na vrata, aby bylo odvráceno neštěstí, které sova svou přítomností tomu příbytku zvěstuje. Podobně objeví-li se v krajině mnoho sov, je to předzvěstí, že tu krajinu stihne nějaké neštěstí. Výr je příčinou pověstí, že se v některém lese objevoval mužíček s ohnivýma očima. Také pověst o Hejhálkovi, který voláním "hejhá" zavádí lidi v lese, aby zbloudili, povstala z houkání výra nebo kalouse. Úsloví "kouká jako vejr" nebo "vejrá" upomíná na veliká světla výrova. V noci se lid sovy bojí, ač nikdo neví proč. Čarodějnice v pohádkách vyobrazuje se vždycky se sovou, a tak se v dětech udržuje přesvědčení, že sova je pták čarodějný. U starých Řeků byla sova znakem moudrosti, náš lid nic takového o ní neví, naopak štítí se jí, ač nikde není víry, že by byla jedovatá. Soví hlavy užívá se však s oblibou k účelům dekoračním, vyřezává se na hlavice hůlek na mokváčky dřevěných dýmek a p. O užitečnosti sov neví lid nic, a proto je pronásleduje, ač o hubení nemožno tu mluviti, protože náleží k velmi řídkým případům, aby někdo spatřil sovu za dne. Slovo "sova" je přezdívka pro toho, kdo v noci bdí a pracuje. Houkání sovy je lidu odporným, v bázlivých budí hrůzu. Jako jméno vyskytuje se jméno "sova" dosti zřídka, za to však velmi často v místopise (Sovinec, Sovinka, Kalousek, Kalousov, Výrov, Výrovice, Výrovna, Sejčín a j. v.).


- zpět na začátek -