Úvod
Myslivost
Psí kamarád
Na toulkách
Objektivem
Ptáci-druhy
Savci-druhy
Encyklopedie
Lovečtí psi
Moderní zbraně
Historické zbraně
Památky
Kuchařka
Abeceda
Zvyky a pověry
Příroda ve verších
Vaše příspěvky
Odkazy
 
Zdravím a vítám všechny milovníky přírody na svých stránkách, které jsem si vytvořil, abych sobě i ostatním oživil alespoň část z toho, co se váže k přírodě a myslivosti. Jsem 24 let řádovým členem mysliveckého sdružení ve Studénce, ale v poslední době mi můj zdravotní stav nedovoluje věnovat se naplno aktivitám spojených s tímto členstvím. Není to však jen členství, je to hlavně láska k rodnému kraji, k rodnému městu a krásné přírodě, která je ze všech stran obklopuje.

HISTORIE OBECNĚ         HISTORIE VE STUDÉNCE         MS, MOJE ZAČÁTKY A FOTOGRAFIE

HISTORIE OBECNĚ (do roku 1963)
Vybráno z myslivecké kroniky r. 1966 - zaznamenáno tehdejším členem MS Ladislavem Sysem

      O rázu krajiny v dávné době a o množství zvěře nám podává svědectví i kronika Kosmova: "Povrch této země tenkrát zaujímaly širé lesní pustiny, bez lidského obyvatele, zněly však bzukotem rojů včel a zpěvem rozličného ptactva. Zvěře bylo ve hvozdech bez počtu jako písku v moři nebo hvězd na nebi ..."
      Mírné podnebí střední Evropy a vhodné geologické podmínky vytvořily z naší vlasti krajinu s nejlepšími podmínkami pro chov zvěře. Tím byl dán první a základní předpoklad pro rozvoj lovectví a později i jeho vyšší formy, myslivosti.
      Mimo zvěř, která se u nás dochovala až do dnešních dnů, žil u nás zubr, tur, bobr a los. Průběhem dějin bylo bohatství naší zvěře rozšířeno dovezením daňka, muflona, divokého králíka a bažanta, kteří u nás brzy zdomácněli a dnes již tvoří nedílnou součást naší fauny.
      Lov zůstal dlouhou dobu nejdůležitějším zdrojem životních potřeb člověka, a proto nebyl v prvotně pospolném společenském řádu výsadou, ale základním prostředkem k životu. Zvěř nepatřila nikomu a mohl ji lovit každý. V době feudální pro vládnoucí třídu - šlechtu - stal se lov zábavou a prostředkem k hospodářskému zisku, kterou si vládnoucí třída žárlivě střežila.
      První zákony týkající se myslivosti byly u nás vydány asi roku 950 knížetem Boleslavem I. Prvím skutečným sdružením myslivců bylo "Lovecké bratrstvo" na panstlví schwarzenberském se sídlem v Hosíně nedaleko zámku Hluboká, založené 31. 12. 1699. Zdá se, že toto bratrstvo bylo prvním dobrovolným zájmovým sdružením myslivců vůbec.
      V roce 1848 byl založen pokrokovými myslivci "Spolek českých myslivců". Císařským patentem ze 7. března 1849 přestala být myslivost dominikálním právem a právo myslivosti se přeneslo na vlastnictví půdy. Patent určoval, že vlastník, mající 115 ha souvislých pozemků může na nich samostatně provozovat myslivost.
      Významným krokem v organizačním upevňování myslivosti bylo založení "Ústředního spolku pro ochranu honby a zvěře v Čechách" roku 1883. Později se stal tento spolek jedním ze zakládajících spolků ČSMJ.
      Skutečně ryze českým mysliveckým spolkem byl "Hubertus", klub pro kynologii a myslivost se sídlem v Praze, založený roku 1910.
      Za první republiky byla myslivost výlučně v rukou buržoasie, reprezentované velkostatkáři, továrníky, velkoobchodníky, vyššími státními úředníky, tj. v rukou vládnoucí třídy a jejich služebníků.
      Dne 25. března 1923 došlo k založení nové ústřední celostátní organizace "Československá myslivecká jednota". Téhož roku je vydáván jednotný časopis "Stráž myslivosti". Rok 1923 stal se mezníkem ve vývoji myslivosti, neboť vznikla myslivecká organizace, která byla schopna vytvořit pevný ústřední organizační útvar a zajistit jednotný postup při výkonu práva myslivosti.
      Myslivost i za kapitalistické ČSR zůstal výsadou vládnoucí třídy, což ji stavělo do závislosti na politice prováděné buržoasií.
      Od ledna 1928 bylo zavedeno pojištění všech držitelů loveckého lístku proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti. Po kruté zimě 1928/29 byl konečně vydán alespoň tzv. "Malý honební zákon", který upravoval dobu a hájení některých druhů zvěře.
      V roce 1929 vznikla Československá kynologická unie, která se stala celostátním ústředím pro veškerou kynologii. V roce 1932 se konaly v Brně první všestranné zkoušky Karla Podhajského, založené na trvalou počest zesnulého vynikajícího čs. kynkologa a průkopníka naší lovecké kynologie.
      Ani tentokrát dělník myslivost provozovat nemohl, a to nejen pro své špatné sociální postavení, ale i proto, že zákon nepřipouštěl, aby mu byl vydán lovecký (tehdy honební) lístek. V zákoně, který tenkrát v Čechách platil, se říká, že honební lístek nesmí být vydán "dělníkům za mzdu denní nebo týdenní pracujícím".
       Od roku 1937 byla již myslivost, jako veškerý život v ČSR, ve stínu nacistického nebezpečí. Za okupace český a moravský svaz ČMJ vstoupil do národního souručenství, do centra české reakce s fašistickými sklony (většina členů ČMJ se rekrutovala z agrárních a velkoburžoasních živlů.) Na Slovensku byl lid vyloučen z provozu myslivosti vůbec a myslivost se stala démonou aktivních luďáckých, tedy vyloženě fašistických, živlů. Nacistické Německo se bálo každé střelné zbraně v rukou českých lidí, a proto vydalo velmi přísná omezení pro držení zbraní. Do čela ČMJ byl postaven v roce 1943 velkostatkář A. Schwarzenberg, který byl pro Němce zárukou, že pod jeho vedením nedojde v myslivosti k činům pro nacisty nežádoucím. Hospodářská, organizační a chovatelská činnost byla během okupace značně omezena. Po porážce Německa byl rok 1945 v myslivosti ještě ve znamení ideové a organizační roztříštěnosti ČSMJ - byly tři zemské svazy: "český, moravský a slovenský".
      Důležitým aktem před vydáním zákona o myslivosti č.225/47 Sb. bylo rozhodnutí ministerstva zemědělství z 17. května 1946, kterým bylo povoleno pronajímat honitby patřící podniku Státní lesy a statky pouze lidovým mysliveckým společnostem.
      V roce 1947 se přestěhoval sekretariát ČSMJ z Brna do Prahy. ČSMJ měla v této době asi 97 tisíc organizovaných členů.
      Dne 18. prosince 1947 byl schválen Ústavodárným Národním shromážděním nový zákon o myslivosti. Byl to zákon 225/47 Sb., první tohoto druhu v myslivosti. Zákon nabyl platnosti 1. ledna 1948 a trval do 1. března 1962. Zachycoval a realizoval politický a hospodářský vývoj našeho zemědělství, lesnictví a myslivosti. Odrážel se v něm stav drobné výroby v zemědělství a soukromého vlastnictví půdy a soukromého podnikání vůbec. Nicméně tento zákon o myslivosti byl v porovnání s dříve platnými mysliveckými, právními a politickými normami velmi pokrokový. Byl to nejrevolučnější zásah v oboru myslivosti do buržoasních práv - individuelní formy musely postupně ustupovat social. formě, kolektivní myslivosti. Nejmenší zákonem přípustná výměra byla stanovena na 150 ha honební plochy.
      V únoru 1948 byly vytvořeny politické, hospodářské a právní ředpoklady pro zavedení nových kolektivních vztahů i v myslivosti. V tomto roce byla provedena očista a demokratizace myslivosti. Všechny složky ČSMJ se aktivně zapojily do plnění nového budovatelského programu vlády. I první pětiletý plán byl závažný pro myslivecké organizace.
      V roce 1950 byla vyhlášena akce "Týden lesů". Týden lesů, později změněný v Měsíc lesů, podnítil desetitisíce myslivců ke spolupráci při zalesňování úhorů, mezí, strží, pískoven, močálů a pastvisek. V roce 1951 se začalo s vytvářením větších honiteb. Vedly k tomu hospodářské i chovatelské důvody.
      I. celostátní sjezd ČSMJ v roce 1953 měl za úkol zformovat myslivecké řady podle pevné ideologické a organizační zásady. Významným výsledkem bylo také to, že od prvního sjezdu ČSMJ nebyli již soukromí držitelé honiteb ani soukromí nájemci. Novými směrnicemi byl podtržen význam mysliveckých důvěrníků, kteří vedle kontrolní funkce mají za úkol pomáhat mysliveckým hospodářům a mladým myslivcům. Kromě toho byla prověřována bonitace honiteb a činěny pokusy o první organizovanou činnost po odborné stránce ve všech lidových společnostech.
      Po prvním sjezdu doznala značného rozmachu i myslivecká kynologie, částečně se zlepšilo i lovecké střelectví. V této době žilo naše střelectví ve znamení úspěchů, kterých jsme dosáhli na mezinárodním fóru.
      II. sjezd ČSMJ se konal v roce 1956 v Brně. Důležitým bodem jednání sjezdu bylo schválení nových stanov. V nich se již uplatnily principy široké demokratizace našeho života, kolektivní rozhodování a řízení, osobní odpovědnosti a aktivity členstva. Druhý sjezd uložil tyto hlavní úkoly: splnit úkoly dané plánem myslivosti, tj. dodat veřejnému zásobování co nejvíce zvěřiny, plnit plán odchytu a zazvěřování, zvýšit stavy užitkové zvěře, zvýšit úroveň myslivosti, tzn. politickou a odbornou kvalifikaci členů a hlavních funkcionářů všech složek ČSMJ. Bylo zrušeno sdružení chovatelů loveckých psů a ustaveno 10 chovatelských klubů, které byly organizačně začleněny do ČSMJ.
      Od roku 1957 byla závodní střelba na asfaltové terče na baterii a skeetu a závodní střelba kulí předána střelecké sekci ČSTV. V roce 1958 bylo sportovní střelectví organizováno a předáno Svazarmu.
      Třetí sjezd se konal v roce 1959. V odborné myslivecké činnosti byly pro další činnost vytýčeny velmi odvážné úkoly, jako zvýšení produkce zvěřiny natolik, aby se do roku 1965 vyprodukoval 1kg zvěřiny na 1ha honební plochy, vytváření větších honebních celků, systematické zazvěřování honiteb kvalitní zvěří, zvýšení efektivnosti odchytu živé zvěře. Na úseku kynologie zvýšit kvalitu loveckých psů, ve střelectví zdokonalování členů ČMSJ ve střelbě formou cvičené střelby.
      Na úseku osvětové činnosti došlo k dalšímu rozšiřování spolupráce se školami a mládeží vůbec. Byly pořádány výstavy, filmová představení a začal se uvádět do života "Měsíc myslivosti".
      Naše republika byla přejmenována na socialistickou a to 11. července 1960. Byl to výraz vyššího stupně vývoje naší společnosti. Byla provedena územní reorganizace našeho státu a vytvořily se větší kraje i okresy. Tyto důležité změny se promítly i v ČSMJ. I organizaci ČSMJ bylo nutno přizpůsobit novým podmínkám, aby odpovídala nové organizační struktuře státu.
      Čtvrtý mimořádný sjezd ČSMJ byl svolán proto, aby organizace myslivecké jednoty byla přizpůsobena novým podmínkám a aby byly vytvořeny předpoklady k plnění nových úkolů, které vyplývaly jednak z nové ústavy, jednak z členství myslivecké organizace v NF. Bylo nutno zrevidovat dosavadní roztříštěnost myslivosti v českých a slovenských krajích a ustavit jednotnou mysl. organizaci. Tyto změny bylo nutno promítnout do nových stanov. Kromě toho se sjezd zabýval rozvojem myslivosti ve třetí pětiletce a metodami plánování. Byla s konečnou platností stanovena míra produkce na 1 ha honební plochy, a to 1 kg v krajích českých a 0,5 kg na Slovensku. Schválen byl návrh na změnu Československé myslivekcé jednoty na Českosl. mysl. svaz, ustavení krajských a okresních výborů, jakož i jednot, tedy základních organizací ČSMJ.
      Nový zákon o myslivosti byl vydán 23. února 1962 s platností od 1. března tr. Vydáním nového zákona 23/62 Sb. dostali všichni pracující možnost podílet se na výkonu práva a řízení soc. myslivosti. Zákon byl doplněn o další podrobnosti, jako o směrnice o uznání honiteb, o tvoření mysliveckých sdružení a o zařazování honiteb do jakostních tříd.
      Rok 1963 přinesl naší myslivecké organizaci mnoho převratného. Prvním lednem 1963 zanikají staré myslivecké společnosti, vznikají nová myslivecká sdružení vybudována na nových základech, zanikají staré honitby, které lpěly na tradičních hranicích obcí, vznikají nové honitby, přizpůsobené novým hospodářským podmínkám.
      V tomto roce oslavili myslivci 40. výročí Československé myslivecké jednoty, první naší jednotné celostátní myslivecké organizace.
- zpět na začátek -