Úvod
Myslivost
Psí kamarád
Na toulkách
Objektivem
Ptáci-druhy
Savci-druhy
Encyklopedie
Lovečtí psi
Moderní zbraně
Historické zbraně
Památky
Kuchařka
Abeceda
Zvyky a pověry
Příroda ve verších
Vaše příspěvky
Odkazy
 
              RYBNIČNÍ ČÁST      LESNÍ KRAJINA
Rybniční část
Město Studénka se rozkládá po obou březích řeky Odry v oderské části Moravské brány, která je významnou sníženinou na severovýchodní Moravě a tvoří mezihorský úval mezi Českým masivem a Karpatami. Řeka zde proudí ve své původní nespoutané podobě a klikatí se v četných zákrutech krajinou zdobenou mohutnými duby a lípami, protkanou sítí potoků a jezer obklopených rákosinami a stromořadími hlavatých vrb. Vytváří širokou nivu se zbytky lužních lesů s pásem zaškrcených meandrů, slepých a starých ramen i jarních a povodňových periodických říčních tůněk.
Zleva z Vítkovské vrchoviny přijímá Odra Husí potok, Butovický potok, Studénský potok a Bílovku. Zprava se vlévají beskydské pobočky: Sedlnička a Albrechtičský potok. Kromě toho se do Odry vlévají další drobné nepojmenované přítoky. Specifickým tokem je Křikopa-strouha, napájející dnes celou rybniční soustavu (kromě rybníků v Nové Horce) od Studénky po Svinov. Rybníky Hurní, Podlážka, Velký a Malý Bědný, Velký a Malý Okluk, Prostřední Bažantula a další slouží od nepaměti k chovu kachen (po roce 1990 už jen k chovu ryb). Je to celý soubor velkých i menších rybníků, oddělených od sebe hrázemi a loukami a opět zase navzájem spojených soustavou stok, které tyto rybníky napájejí vodou. Široké vodní pochy se střídají s hustými a nepropustnými porosty rákosu a s listnatými porosty křovin a starých stromů. Vše dohromady vytváří někde téměř nepropustnou džungli, jinde zase nádherné lužní háje. A celá tato rybniční spleť je věnčena listnatými lesy, které mnohé rybníky uzavírají ze všech stran, tvoříce tak půvabné zátiší. Jiné rybníky zařezávají se svými dlouhými choboty do lesních tišin, u jiných stojí les jen jaksi v pozadí, aby vynikla plně krása velkého vodního zrcadla, v němž kontury lesa tvoří hluboké stíny ve světelných reflexech oblohy.
Poodří bylo pro své přírodní bohatství zařazeno mezi chráněné lokality; je proslulé jarním výskytem miliónů sněženek kotvice
stulík
a celá chráněná oblast má ve znaku květinu zvanou stulík, jejíž žluté kvítky se rozprostírají na hladině jezer.
Podle další vzácné vodní rostliny kotvice plovoucí je pojmenována celá rezervace - KOTVICE. Nejcennější lokality Poodří zpřístupňuje veřejnosti naučná stezka, jejíž úvodní zastavení vítají návštěvníky u Pasečného mostu ve Studénce a u mlýna v Nové Horce. Stezka prochází i lokalitami naší myslivecké honitby.

A pro myslivce, co tu věcí zajímavých, co tu života a ruchu, života, který tu pulsuje a dýchá v tisících proměnách i tajemstvích. Nejkrásnější ovšem je pro něho počínající srpen, kdy kachny se soustřeďují na rybnících. Tu za večera, kdy se slunce utápí v červáncích nad západním obzorem, ozve se na vodě volání kačerů jako výzva k večernímu tahu. Soumrak houstne. Hlasy ptáků jeden po druhém umlkají, mizí i sluka bekasína, která předváděla v milostné hře vysokou leteckou akrobacii. Hned na to zasviští vzduchem křídla čírky, jež jako střela přesmykne se nízko nad hlavou dříve, než vás napadne přilícit. Nebe je tmavě modré a mezi nevýraznými hvězdami táhne jedna, za ní druhá, další a další kachna prudkým letem do dálky. Za nima celé houfy, vyrovnané ve známý háček, řada za řadou ostře se rysuje na večerním nebi, až červánky pohasnou a tma skryje vašim zrakům vše, co dále se děje. A tak tomu je večer co večer, od srpna do pozdního podzimu.

Celé toto území je domovem nejrůznějších druhů ptáků, zejména vodních a brodivých. Někteří zde trvale hnízdí, jiní se zde pravidelně zastavují na kratší nebo delší návštěvu při jarním a podzimním tahu a opět jiní se zde objevují jen náhodně, jako ojedinělí vzácní hosté.
kachna divoká Nejběžnějšími ptáky na našich rybnících jsou kachny. Nejhojnější je tu kachna divoká neboli březňačka.
... kachna divoká,
též nazývaná březňačka, je naší nejrozšířenější a z hospodářského hlediska nejdůležitější divokou kachnou. Rozhodujícím činitelem jejího výskytu je charakter vodních ploch, kde musí být dostatečně hustý rostlinný porost pro denní úkryt a dostatek mělkých míst, poskytujících možnost obživy ...
Vedle březňačky je to čírka modrá, čírka obecná, rovněž polák velký a malý zde není vzácnou zvláštností.
... čírka obecná
je nejmenší evropská kachna, zato patří k nejrychlejším ptačím letcům, dosahuje rychlosti až 120 km za hodinu ...
čírka obecná
polák velký ... polák velký
je hojná potápivá kachna, která se již podle názvu řadí mezi naše největší druhy. Za potravu jí slouží drobní vodní živočichové i vodní rostliny, pro které se potápí do značné hloubky; pod vodou vydrží kolem půl minuty. Tato schopnost umožňuje polákům osídlovat i poměrně hluboké vodní nádrže, kde se často zdržují uprostřed hladiny. Přestože létají rychle, nelze je považovat za obzvláště obratné letce, což je zřejmé již z jejich těžkého startu z vodní hladiny ...
Vzácně se tu objevuje kachna chocholatá.
... polák chocholačka
se liší od ostatních kachen dlouhou, do týla visící chocholkou ...
polák chocholačka
lžičák pestrý Ojediněle zde hnízdí i lžičáci s širokým načernalým zobákem. Ze vzácnějších kachen nutno zde jmenovat kopřivku s černým zobákem a s oranžovými vesly, které mají černou plovací blánu. Tato kachna zde hnízdí běžně.
... lžičák pestrý
je u nás dost vzácný, hnízdí zde jen ojediněle, vyhledává větší rybniční plochy s hustým rákosovým porostem. Z našich krajů odlétá přezimovat do Středomoří a do severní Afriky ...
... kopřivka obecná
je velká téměř jako březňačka. Vyskytuje se poskrovnu. Hnízdí na suchu, ale má ráda husté rostlinné úkryty na březích rybníků ...
kopřivka obecná
husa velká Vyskytují se zde i divoké husy, pouze však na tahu, zejména na podzim a ojediněle bývají i uloveny.
... husa velká
je největší z divokých hus a jediná z nich u nás hnízdí. Divoké husy jsou mimořádně plaché a ostražité a lov na ně patří mezi vynikající lovecké zážitky ...
Právě tak hojně jako kachna vyskytuje se zde lyska černá, společně s ní slípka zelenonohá i roháč černokrký, který je zde běžným zjevem a vidíme ho často plovat na otevřené hladině rybníka. Najdeme zde i roháče velkého, nápadného svou širokou hlavou s dlouhým krkem. Vzácně se tu vyskytuje roháč rudokrký, hojné i jsou i malé potápky.
... roháč
je někdy označován jako potápka roháč a patří k největším potápkám. Na rybnících si staví velká plovoucí hnízda, do nichž samičky snáší modrozelená vajíčka ...
roháč

Zvláště na jaře pulsuje na vodách nový život. Z mlhavého závoje čišícího ranním chladem probouzí se rybničnatá krajina, na stříbřité hladině se povalují cáry par. Rodí se jeden ze slunných dnů pozdního jara. Přicházíme-li v tu dobu k rybníkům, již z dálky slyšíme směsici nejrůznějších zvuků, mezi nimiž především převládá chorál skokanů a chechtavý křik.
Jsou to kolonie racků.
racek chechtavý Tyto kolonie jsou velmi rozsáhlé, tvoří desítky hnízd a přiblížíme-li se k nim, zvedá se chumelenice bělostných ptačích těl, za ohlušujícího křiku krouží nad rybníkem a dlouho to trvá, než se zase uklidní a vrátí na svá hnízda. Pro každou maličkost nebo jen náznak nebezpečí vypukne znovu a znovu v racčí kolonii poplach a nepopsatelný křik. Je skutečně nezapomenutelný zážitek být nepozorovatelným svědkem všech životních projevů plachých obyvatel rákosin, jejich radosti, starosti a mateřské něhy. Nejbližší příbuzní racků jsou rybáci. Od nich se nápadně liší letem střemhlav a dlouhými štíhlými křídly.
... racek chechtavý
hnízdí ve velkých koloniích na rybnících. Patří k velkým škůdcům a je znám také tím, že vylupuje hnízda pernaté zvěře a sbírá vejce i malá kuřátka ...
Z neproniknutelné rákosové džungle ztemnělého rybníka zaznívá čas od času strašidelné volání. Šíří se nad vodami a lesíky, tonoucími v bledém měsíčním svitu, až zaniká kdesi v dálavách. Je to milostná píseň bukače velkého, skutečného vládce rákosinových džunglí, vzácného samotáře a podivína, jednoho z nejtajemnějších obyvatel našich rybníků. Jeho hlas, který by nezasvěcený člověk nikdy nepřisuzoval ptákovi, se stal podkladem různých pověr a hrůzostrašných historek, který pronásledoval osamělého nočního chodce. Jsou to převážně ptáci noční, zalezlí v nejhustším rákosí. Pro jejich skrytý život setkáváme se s nim jen zřídka.
Cítí-li nebezpečí, neodletí jako jiní ptáci, ale postaví se do strnulé, kolmo vzhůru vztyčené polohy. Plováky, tělo a dlouhý krk, zakončený se špičatým a osrým zobákem, tvoří jedinou kolmou přímku. Tato poloha a ochranné zbarvení činí bukače až do poslední chvíle nerozeznatelným v hustém rákosí.
... bukač velký
se u nás vyskytuje poměrně vzácně. Tento volavkovitý pták má dlouhé zelenožluté nohy a dlouhý silný zobák. Je světle hnědý s tmavými podélnými skvrnami a příčným mramorováním. Živí se vodním i suchozemským hmyzem, žábami, drobnými rybkami a dalšími drobnými obratlovci. Zanedbatelná není ani rostlinná složka potravy. Vzhledem k tomu, že ryby tvoří pouze malou část potravy, není bukač škodlivý rybničnímu hospodaření ...
bukač velký
volavky červené Blízcí bukačům jsou volavky.
U nás žijí tři druhy volavek a všechny byly zjištěny na našich rybnících. Nejhojnější je volavka popelavá, vzácnější je již volavka červená a velmi vzácná je volavka bílá.
... volavka červená
hnízdí jen v koloniích na vysokých stromech, kde svá hnízdiště udržuje po několik let. Hlavní potravou jsou malé ryby a jiní drobní vodní živočichové. Může škodit na plůdkových rybnících ...
Běžným zjevem na našich rybnících je čáp bílý, který uloví za den až 4kg žab a za příznivých podmínek (v době hnízdění) až 44 myší za hodinu. Druhý druh čápa, čáp černý, je výhradním obyvatelem hlubokých lesů a u nás se s ním setkáme zřídka. Ojediněle sem zalétá i kormorán, pravděpodobně od Dunaje, kde žije ve velkých koloniích u Biskupic.
                      
... čáp bílý
- ani u nás již nejsou čápi vzácností, začínají se do naší přírody pomalu vracet. Díky výzkumu dnes víme, že čápi bílí, kteří u nás hnízdili a odlétají na podzim do teplých krajů, táhnou do Afriky přes Balkán, Malou Asii a Palestinu. Čápi ze západní Evropy letí do Afriky přes Španělsko, Gibraltar a Saharu.
Denně čápi uletí až 300 km ...
čáp bílý
kormorán velký... kormorán velký
hnízdí v koloniích, většinou společně s volavkami, na vysokých starých stromech. Jeho hlavní potravou jsou převážně ryby, proto není vítán na plůdkových rybnících ...
Tato rybniční soustava má také své dravce. V prvé řadě je to moták pochop, nejhojnější zástupce skupiny motáků, všeobecně zván pochop rákosní, který i u nás v hustých rákosinách hnízdí. Z rodu motáků se u nás vyskytuje nejčastěji, velmi vzácně se zde vyskytuje moták pilich a moták lužní.
... moták pilich
se (jako ostatní motáci) nápadně liší od ostatních druhů dravců způsobem letu, při němž se jako by motavým letem vznáší nízko nad zemí a vyhlíží kořist. Loví nejčastěji drobné hlodavce, příležitostně i obojživelníky a drobné ptáky zdržující se při zemi...
moták pilich
poštolka obecná Druhým významnějším a vzácnějším dravcem je orel říční. Vzácně se s ním setkáme v povodí Odry. Mimo těchto význačných skupin dravců vázaných přímo na vodu, můžeme zde ještě pozorovat poštolku obecnou, hojně rozšířenou straku a vzácně i ostříže a sokola stěhovavého.
... poštolka obecná
je nejhojnějším zástupcem sokolovitých dravců. Ve stavbě hnízd je trochu pohodlná a raději vyhledává stará vraní nebo stračí hnízda a do nich pak klade krásně hnědě mramorované vajíčka. Pomůckou pro určování poštolek je jejich třepotavý let, při kterém visí ve vzduchu na jednom místě jako veliký hnědorezavý motýl ...
... straka obecná
je velmi čilý a obratný pták, lákají ji všechny lesklé předměty, které si nosí do skrýší. V době hnízdění s oblibou ničí a plení hnízda ptáků, často jsou to hnízda koroptví a bažantů, dále sbírá různé drobné živočichy, i mláďata ptáků. Je v přírodě značně škodlivá ...
straka obecná
ondatra pižmová Ze srstnaté zvěře je to ondatra a vydra.
... ondatra pižmová
je rovněž vázána na vodu. Živí se převážně rostlinnou potravou
a jen příležitostně sebere leklou či nemocnou rybu nebo rybí plůdek. Ondatry někdy při stavbě svých nor poškozují hráze rybníků nebo dělají škody na hnízdech vodních ptáků. Jsou však pro cennou kožešinu naším nejdůležitějším volně žijícím kožešinovým zvířetem ...
Nalézáme zde ještě celou řadu různých ptáků více nebo méně vázaných na vodu. Jsou to různé druhy chřástalů, dále koliha velká, která se tu objevuje na podzimním tahu, pisík, několik jespáků a vodoušů, čejek a mnoho dalších.
...chřástal vodní
chřástal vodní
bekasina otavní Dalším bahňákem, hojným na velkých lukách kolem rybníků, je sluka otavní nebo bekasína.
... bekasina otavní
V hustých rákosových džunglích žije řada různých rákosníků, zejména rákosník velký a bahní.
Velmi zajímavou stavbou jsou hnízda moudivláčků, zavěšená na větvích stromů, připomínající hnízda ptáků snovačů žijících v tropech. Zdá se, že se mu zde dobře daří, neboť počet hnízd tohoto ptáčka se pomalu rozšiřuje.
Do jekotu vln často zazní ostrý ptačí hvizd a kolem nás prolétne jako střela velkým obloukem pták velikosti kosa s oslnivě bílou náprsenkou v tmavém peří. Je to další z našich ptáků, který je svým způsobem vázán na vodní živel, obyvatel bystřin a horských potoků, skorec vodní. V povodí Odry a rybniční oblasti jej nalezneme zvlášť v zimě. V této době se toulá a hledá nezamrzlé hladiny rybníků a potoků, aby si na dně nalezl potravu. Spolu s malým střízlíkem dovede si i za krutého mrazu odvážně zanotovat veselou písničku.
Máme-li štěstí, můžeme zde pozorovat jednoho z našich nejkrásnějších ptáků, opravdový skvost naší krajiny - ledňáčka.
... ledňáček
rychlý jako blesk přelétává nad strouhami a kanály, spojujícími jednotlivé rybníky; je ozdobou našich rybníků ...
ledňáček
strakapoud malý Ve starých dutých stromech hnízdí dudek, krásný a elegantní svým zjevem. Častým hostem je zde strakapoud malý, zvaný stráček.
... strakapoud malý (stráček)
nejtišší datlí telegrafista - je drobný a jen o málo větší než vrabec, známější spíš starším pojmenováním - stráček. Rychlost bušení, nejvíce do štěpu suché větve, zachovává v taktu svých větších bratranců, ale jen v krátkých dávkách, trvajících něco kolem půldruhé sekundy. Údery jsou jemné nehlučné, slyšitelné proto pouze do blízké vzdálenosti. Monotónní klepání každou chvíli doplňuje jasným voláním, připomínajícím tlumený pokřik poštolky...
Z tropických krajů Afriky a Asie, kde příroda hýří barvami, zalétá k nám na krátkou dobu čtyř měsíců, na dobu lásky a hnízdění, další z těch živých květů, mandelík. Rád sedává na nejvyšší větve velkých stromů, někdy i na mandele obilí, což mu patrně vyneslo toto jméno.
Dalším exotickým ptákem naší přírody s nezvykle pěkným a nápadným peřím je žluva hajní, krasavec našich hájů. Přilétá podobně jako dudek a mandelík až ke konci dubna nebo začátkem května a začátkem srpna již tiše mizí do své tropické vlasti.
Vedle všech těchto vyjmenovyných druhů obyvatelů vod a hájů, zde žije řada dalších, kteří oživují krásu našich rybníků.
Jako poslední, kterou nemohu opomenout, uvádím labuť.
... labuť velká
patří k našim největším ptákům.
Spatříme, jak se labutí samec majestátně projíždí po hladině rybníka se svou družkou... během dubna započnou svou práci se stavbou hnízda - uprostřed rákosí se kupí hromada rákosu a klacíků ...
labuť velká
Ukázka těchto zvířat je čistě namátková,
jejich výskyt v naší honitbě je daleko širší,
stačí jen přijít a přesvědčit se.

- zpět na začátek -