Úvod
Myslivost
Psí kamarád
Na toulkách
Objektivem
Ptáci-druhy
Savci-druhy
Encyklopedie
Lovečtí psi
Moderní zbraně
Historické zbraně
Památky
Kuchařka
Abeceda
Zvyky a pověry
Příroda ve verších
Vaše příspěvky
Odkazy
 
              RYBNIČNÍ ČÁST      LESNÍ KRAJINA
Lesní krajina
V naší honitbě se prolínají sudetské a karpatské prvky fauny a flóry. Převládají zde listnaté lesy. "Velký les a Bainarův les" jsou většími lesními celky, ukázkou lužních lesů a okrasou v naší honitbě. Ze stromů jsou nejčastější dub, lípa, olše, topol, bříza a habr. Přestože je zde málo lesů, přece jsou bohaté nesčetnými úkryty pro naši zvěř. Toho využívá hlavně srnčí, naše nejrozšířenější zvěř spárkatá, zajíc a bažant. Černá zvěř naší honitbou pouze prochází.

Pokud někdy zavítáte do těchto končin a budete se toulat naší přírodou, uvádím příklad, s čím se můžete setkat, na co můžete narazit, co vás může překvapit...
Je mnoho myslivců, kteří považují srnčí zvěř za nejkrásnější. Začátkem sdružování srnčí zvěře je rodinný svazek srny se srnčaty. Závislost mláďat na matce je nejsilnější o narození a udržuje se po dobu kojení. V prvních dnech, dokud není srnče schopno rychlého pohybu, se v nebezpečí přitiskne k zemi a leží téměř ztrnule. Je chráněno skvrnitým zbarvením.
srnka ... srna a srnčata
se navzájem dorozumívají jemným pískáním... Srnčí zvěř je věrná svému stávaništi. Srnci zaujímají po vytlučení paroží letní stávaniště, která si označují pachovými potěry na kmíncích.
... srnec obecný
patří mezi naši nejrozšířenější zvěř spárkatou. Potrava srnčí zvěře je výhradně rostlinná. Celkem si srnčí libuje ve šťavnaté pastvě. S oblibou okusuje pupeny a výhonky různých keřů, a to již na podzim, kdy je ještě dostatek zeleného rostlinstva. Svou potravu doplňuje vyhrabáváním bukvic a žaludů. V zimních měsících se zvěř přikrmuje. Jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšného průběrného odstřelu srnců i srn je spolehlivý odhad věku živé zvěře ...
srnec
kuna lesní Můžete narazit třeba na kunu.

... kuna lesní
je svou existencí vázána na les.
Má velmi ceněnou kožešinu. Spotřebuje hodně potravy, proto zaútočí na vše, co jí přijde do cesty a na co stačí ...
Můžete zde vyplašit i bažanta.
... bažant
- z původně lesní zvěře se stává v naší republice zvěří převážně polní, avšak nejintezivnější chovy jsou stále v bažantnicích. Vyhovující klima, pestrá mozaika drobných lesíků a remízů v plochách polí a dostatek vodních ploch, vytvářejí společně s vyspělostí a odborností našich myslivců ideální podmínky pro jejich úspěšný chov. Nejinak je tomu i u nás ...
bažant
... bažantí kohout patří bezesporu k našim nejpestřeji zbarveným ptákům ...

veverka obecná

... veverka obecná
- jsou to typická stromová zvířata, na stromech žijí, spí, hledají potravu, bezpečí nebo úkryt, na stromech se rozmnožují a vrhají mláďata. Živí se hlavně semeny, okusují však i pupeny a koncové výhonky dřevin, rády si pochutnávají na houbách a nepohrdnou ani živočišnou potravou, k níž patří i vejce a mláďata ptáků ...
... liška obecná
žije téměř všude a patří k našim nejrozšířenějším šelmám. Prospívá tím, že odstraňuje uhynulá zvířata. V její potravě se však také vyskytuje užitková zvěř a to zvláště v období, kdy dospívají její mláďata. Patří mezi škodnou zvěř a pro člověka je nebezpečná přenosem vztekliny ...


liška obecná
prase divoké ... prase divoké
- v myslivecké praxi se používá název černá zvěř. Je v našich podmínkách zvěří převážně noční, svou potravu získává zejména rytím, tzv. buchtováním, čímž někdy napáchá na loukách a polích dosti značné škody. U nás v revíru nepřebývá, stává se však, že přes naši honitbu přechází nebo se zde zdrží, pokud narazí na nějakou laskominu, například koncem léta na lán kukuřice, brambor ...
             
... zajíc polní
žije většinou samotářsky. Je to stálá zvěř, starší zajíci nemění svá stanoviště po několik let ...
zajíc polní
sýček obecný
...sýček obecný
obývá hlavně otevřené krajiny s řídkým stromovým porostem.
S oblibou vyhledává parky, sady, hřbitovy a blízkost lidských obydlí. Je to pták s noční aktivitou a je znám svým monotónním a do nekonečna opakovaným flétnovým houkáním ...
... sojka obecná
je u nás rozřířená po celém území a její výskyt je vázán na les. Varovný hlas sojky, jímž hlásí hlavně přítomnost člověka, upozorňuje také ostatní obyvatele lesa. Velmi známá jsou sojčí pírka - vrchní křídelní krovky černě, bíle a modře pruhované ...
sojka obecná
lasice hranostaj... lasice hranostaj
žije téměř v celé oblasti severní polokoule a setkáme se s ní všude tam, kde žijí hraboši a myši. Tito hlodavci jsou její hlavní potravou. Není výlučně nočním lovcem, neboť na klidných místech loví i za dne. Jako pro všechny lasice je pro ni typický pohyb poskokem ...
... káně lesní
jsou většinou ptáci stálí, i když někteří jedinci jsou potulní nebo tažní. Zejména v zimě jsou jejich toulky hojnější a zpravidla se koncentrují tam, kde nacházejí dostatek hrabošů. Jsou to lesní ptáci, ale na lovu je vídáme nejčastěji nad otevřenou krajinou. Les však potřebují k hnízdění. Vysoké a staré stromy, buky, duby, borovice a jiní lesní velikáni slouží káni jako stanoviště pro vybudování hnízda ...
káně lesní
kalous ušatý
... kalous ušatý
je podobný výru a velikostí stojí mezi ním a výrečkem malým. U kalouse jsou nápadná tzv. ouška, ale patrná jsou pouze tehdy, když někde sedí v klidu a odpočívá. Jakmile zečne provozovat nějakou činnost, třeba při letu, trhání kořisti nebo při krmení mláďat, přiloží je k hlavě. Splést si jej můžeme s pustovkou, od které se odlišuje hlavně barvou duhovky - pustovka ji má žlutou, kalous jasně oranžovou. Při nebezpečí může kalous přitáhnout peří k tělu a tělo povytáhnout, takže vypadá jako pahýl větve. Nestaví si vlastní hnízdo, ale využívá opuštěných hnízd, většinou po vranách ...
... výr velký
bývá pro své majestátné vzezření nazýván králem noci. Je to naše největší sova, v rozpětí měří okolo 170 cm. Mezi jeho typické znaky patří nápadná černá "ouška", peří má rezavě žluté zbarvení s černohnědými až černými podélnými i příčnými kresbami, oční duhovka je ohnivě oranžová, zobák a drápy jsou černé. Jeho hlavní potravou jsou malí i středně velcí obratlovci, především však hraboši...
výr velký
kuna skalní
... kuna skalní
žije často dlouhou dobu v blízkosti
lidí, v její potravě nacházíme větší podíl domácích zvířat, jako holubů, drůbeže a králíků.
V létě s velkou oblibou sbírá sladké ovoce,
v sadech sbírá sladké plody, zejména třešně a švestky. S kunou lesní se nesnáší
a pokud se spolu tyto dva druhy setkají,
kuna skalní zpravidla ustupuje ...
... vrána obecná šedá
- též nazývaná šedivka - patří mezi nejvíce
škodnou zvěř. Z živočišné potravy sebere vše,
k čemu se dostane, ať je to živé nebo mrtvé.
Útočí na mláďata lovné zvěře
a nejvíce škod páchá tím, že ničí hnízda a vejce pernaté zvěře ...
vrána
koroptev polní
... koroptev polní
patří stále k ohroženým druhům pernaté zvěře. Je velmi užitečná hubením různých škůdců polních plodin ...

... mezi skutečné ptačí pomocníky lesa můžeme zařadit všechny datlovité ptáky,
především datla černého, žluny a strakapoudy.
Všichni se živí převážně hmyzem pod kůrou
a ve dřevě, kterého pohubí za rok
obrovská množství ...
... jezevec lesní
jezevec lesní
v naší republice se s ním setkáváme téměř všude. Nejlépe mu vyhovují teplejší oblasti, kde se střídají pole a lesy.
Je to zvíře s noční aktivitou a vede velmi skrytý způsob života.
Žije samotářsky v brlozích s několika norami a centrálním kotlem dosti hluboko pod zemí ...


... mládě srnky obecné ...
Řekněte sami, není to krása?



Ukázka těchto zvířat je čistě namátková, jejich výskyt v naší honitbě je daleko širší,
stačí jen přijít a přesvědčit se.

- zpět na začátek -