Úvod
Myslivost
Psí kamarád
Na toulkách
Objektivem
Ptáci-druhy
Savci-druhy
Encyklopedie
Lovečtí psi
Moderní zbraně
Historické zbraně
Památky
Kuchařka
Abeceda
Zvyky a pověry
Příroda ve verších
Vaše příspěvky
Odkazy
 
HISTORIE     SOUČASNOST
STUDÉNKA(HISTORIE)
vznikla sloučením
dvou velkých obcí Studénky a Butovic
1. ledna 1959. Je nejmladším městem
novojičínského okresu a rozkládá se
v oderské části Moravské brány.

(V roce 1975 byla k městu připojena
Nová Horka).

Původ a vznik zmíněných obcí sahá do 14.století, kdy se v horním Poodří zakládala většina sídel na území mezi Ostravou a Hranicemi, v místech, kde se rozprostíral hraniční prales Střelná, prostupovaný jen nemnoha zemskými stezkami. Vesnická kolonizace pronikla až do oderské nivy, k okrajům lužního lesa, kde osadníci mýtili nebo pálili les, zúrodňovali pole a na mokřinách budovali rybníky.
Z této doby, přesně z r.1324, pochází dochovalý dokument o založení Butovic, tedy dokument o trvalém osídlení území města. Zakladatelem /lokátorem/ byl petrovický fojt /Petrovice jsou původním názvem dnešního Pustějova/, jehož jméno není uvedeno a který získal za odpovídající finanční úhradu právo založit novou ves s názvem Butovice. Původ názvu není znám, pozdější jeho objasňování jsou jen spekulace. Vesnice byla situována do mělkého údolí potoka a táhla se ve směru jeho toku nakonec až téměř k Odře. Je to vesnické silniční sídlo.
Podobnou zástavbu má i původní Studénka. Ta však byla v pozdější době hustěji doplňována tzv. domkářskou kolonizací a opustila tak potoční údolí. Byla založena nepochybně ve stejném historickém období, třebaže první dochované písemné zmínky pocházejí až z počátku 15. století. V r.1412 držel Studénku jistý Čambor z Přívozu a ze Studénky s bratry Hanušem a Kunešem. Nejnovější poznatky posunují naše informace do r.1377, tehdy bylo Slezsko rozděleno na dva správní celky, na Slezsko Opavské a Těšínské. Mezi jmenovanými obcemi je uvedena i Studénka.

D r ž i t e l é    S t u d é n k y    /rody, vrchnosti/

Od roku
1412 - František Čambor z Přívozu
1431 - Čeněk z Tvorkova
1436 - Jan Třebický, koupil a téhož roku postoupil
1436 - Bočkovi a Vilémovi Puklicům z Pozořic
1441 - Jan Skrbenský z Doloplaz
1447 - Smil Kobylka a jeho syn Oldřich, téhož roku prodal
1447 - Zbyňkovi a Václavu Hřivnáčům z Heraltic
1467 - Mikuláš a další Fulštejnové z Fulštejna
1569 - Hynek z Vrbna a na Klimkovicích
1580 - Bernard a další Pražmové z Bílkova
1624 - Adam Studénka ze Studénky a Slatiny
1634 - Václav a další Bruntálští z Vrbna
1722 - František a další Řemplínští z Bereczka
1771 - Jan Václav a další Mönnichové
1832 - Gebhart a další Blücherové z Wahlstadtu
1926 - Parcelace velkostatku Blücherova, zbytek zůstává Blücherům
1936 - Obec Studénka získává oba zámky s parkem
1948 - Znárodněn zbytek Blücherova panství
Prvotní majitelé se střídali tak často pro nejisté poměry za husitských válek. Teprve další rody držely Studénku delší dobu, nejdéle tu byl rod Blücherů, 99 let.
Zámecká brána
Výškové rozdíly na celém území města nejsou velké, nejnižší místo, kde Odra opouští katastr, je 238m n.m. a nejvyšším místem je na severovýchodním okraji Pustějova kóta 276.
Po stránce geologické je katastr Studénky tvořen usazeninami mladších třetihor a čtvrtohorními usazeninami podél Odry a jejich přítoků. Vodním poměrům dává základní ráz řeka Odra a rybniční oblast podél jejich obou břehů.
Fotografie z počátku šedesátých let minulého století.
Autoři snímků: I.Holoubek, D.Kusák, Fr.Boháč, J.Ouhleda
Text i foto z archívu
1. Studénka II - Butovice (Gottwaldova třída)
Základ k současnému hospodářsko-společenskému významu Studénky byl sice položen již roku 1901, kdy vznikla butovická vagónka, nicméně teprve přítomná doba věnovala místu přiměřenou pozornost. Projevilo se to hlavně vybudováním rozsáhlého sídliště pro pracující továrny.
2. Část továrny na vagóny
Návštěvníka Studénky, hospodářsky jednoho z nejvýznamnějších míst Ostravské pánve, zaujme především její proslulá továrna na vagóny, která vznikla v Butovicích v roce 1901 jako pobočka kopřivnické Tatry. Na snímku - část vagónky TATRA, jejíž výrobky jsou známé v nejrůznějších částech světa.
3. Studénka
Ačkoli Studénka patří k historicky nejmladším místům Ostravska - první zpráva o ní pochází totiž až z roku 1431, kdy patřila Čeňkovi z Tvorkova - nedochovala se přesto z dob jejího vzniku již žádná památka. Také pozdně gotický kostel, zal. r. 1509, změnil svou původní podobu, když v r. 1874 podlehl romantisující přestavbě.
4. Studénka II - Butovice
Nové letní kino.
1 2 3 4
5. Studénka II - Butovice
Nejnovější část sídliště II. se sportovním hřištěm
6. Studénka
Studénka vznikla v dnešní podobě sloučením dvou samostatných obcí Studénky a Butovic, již v minulosti průmyslově významného místa výrobou železničních vagónů. Na snímku celkový pohled na Studénku (vpravo dominantní budova základní devítileté školy).
7. Studénka II - Butovice
Částí průmyslvého města Studénky jsou Butovice, do roku 1959 samostatná obec. Jsou poměrně mladou vsí, poněvadž první zpráva o nich pochází až z roku 1411, kdy patřily k hradu Štramberku.
V Butovicích se narodil r. 1795 Matyáš Reinscher, jeden z projektantů a stavitelů Vítkovických železáren a zakladatel železniční dopravy v Rusku.
8. Studénka II
Učiliště státních pracovních záloh.
5 6 7 8
9. Studénka
Starý barokní zámek - jeden z dokladů historie města.
10. Studénka
Z nemnoha významnějších stavebních památek Studénky zaujímá přední místo budova t. zv. nového zámku ve starém parku. Jde v jádru o barokní stavbu, zbudovanou v místech starší tvrze v 18. stol., která byla v minulém století upravena v duchu romantického názoru v historických formách. V zámku je dnes obřadní síň MěNV, hudební škola, spořitelna a muzeum vývoje závodu Tatra s expozicí o vývoji železnic.
9 10

Pohled do minulosti - PaedDr. Jan Vančura
Studénka a Butovice mají ve svém vývoji mnoho společných, ale i rozdílných znaků. V počátcích jejich existence převládaly společné rysy, dané dobou vzniku a tehdejším feudálním řádem. Další vývoj, ač má mnoho společného, probíhal v obou obcích přes sousední postavení izolovaně. Studénka byla vždy součástí historického opavského Slezska a Butovice naopak pravou enklávou Moravy.
Výrazný rozdílný vývoj přinesl nastupující kapitalismus. Butovice zůstaly do vzniku Vagónky zemědělské, naopak Studénka měla vedle zemědělství vlastní výrobu průmyslového charakteru a tíhla značnou částí k ostravskému průmyslu. Rozvoj a růst obou obcí urychlila průmyslová revoluce. Od počátku 19.století vzniká ostravská průmyslová aglomerace a s ní se hospodářsky rozvíjí i její okolí. Kapitalistické vztahy pronikají do rostoucího průmyslu a s odstupem času i do zemědělství. V roce 1847 je po desetileté stavbě dána do provozu železnice a ta otevřela cestu k pracovním příležitostem v Ostravě. V návaznosti na železnici vznikly menší závody a pracovní příležitosti přímo v místě a nejbližším okolí. Byl to Blücherův cukrovar (1850-1910), vápenka se třemi kruhovými pecemi přímo na kolejišti dnešního nádraží (1854-1963) a nejstarší parní mlýn, přestavěný z původního vodního; pracoval od roku 1854, po elektrifikaci Studénky v roce 1920 byl převeden na elektrický pohon. Od roku 1974 sloužil místnímu JZD jako sýpky a sklad.
Torzo mlýna, který byl v roce 2001 zbourán.
Od roku 1846 byla v prostoru nádraží v provozu panská hospoda Na špici, v letech 1860-1866 byl stavěn nový zámek, 1862-1863 panský zámecký dvůr, do roku 1850 pracovala ve starém zámku palírna lihu (předtím pivovar, potom hostinec), stavěl se kostel a podobně.
Hospodářská činnost byla tehdy poměrně bohatá. Rozhodujícím mezníkem ve vývoji našeho města bylo vybudování vagónky v roce 1901. Obě obce tím definitivně získaly zemědělsko-průmyslový ráz. Vagónka se stala dynamickým elementem života v místě a určující silou dalšího všestranného rozvoje.
Několik fotografií z období dalších let.
Základní škola na ulici 2.května

nákupní střediska ve Studénce
Vagonář a Kotvice
vstupní brána vagónky
dům dětí a mládeže
sídliště
obchodní centrum a restaurace Družba


na začátek